Co tu vlastně dělám?

Na osmou hodinu ranní v pracovní dny jezdím sem, a kdyby se mi opravdu chtělo, mohla bych jít i pěšky, protože bydlím necelé 3 km daleko.

Přidám se k dalším zhruba pěti stům pilně či méně pilně pracujících lidí a potají si říkám, kdyby tak chtěly ty bohorovné husy, které se procházejí venku kdy a kde se jim zachce, kdyby se tak chtěly přikolíbat až sem do našeho labyrintu šedých přepážek a vnést sem trochu vzrušení, to by bylo něco!