Na písečné duny v severní Indianě jsem se chystala už pár týdnů, ale dobrá příležitost se naskytla až minulý vikend. Seznámila jsem se totiž s prima holčinou Nikolou (v jakém bodě či věku přestane člověk nazývat vrstevníky holkami a kluky? Kdy se z nás stanou ženské a chlapi?) a jejím kamarádem Pavlem, a v debatě "co bychom tak mohli podniknout" se zrodil nápad vyrazit v neděli za státní hranice k Michiganskému jezeru.
Lake Michigan je malé sladké moře, páté největší jezero na světě a vůbec nejrozsáhlejší jezero uvnitř jediné země (Bajkalské jezero má víc vody, ale menší plochu). Jeho jižní břehy jsou proslulé a populární díky měkkoučkému světlému písku, který zvoní, zpívá a protéká kolem kotníků, když se člověk spouští k vodě z přírodních dun korunovaných zeleným porostem.
Cesta trvala necelou hodinu. Počasí bylo nádherné a teplé a tak se nám po obědě na vyhřáté písčité pláži pěkně odpočívalo.
I voda byla překvapivě nestudená (nazývat ji teplou by bylo přeháněním) a tak i já se dala zlákat a okusila ji. Vlny se sympaticky vzdouvaly v maximálně půl metrových hřebenech a občas zalévaly náš pobřežní hrad vodou. Po pár hodinách lenošení a cákání jsme se prošli kousek podél pláže a pozorovali rogala vznášející se nad námi spolu s racky.
Kolem nás vegetily páry, skupinky a rodiny s dětmi se všemi příslušnými doplňky. Malí legrační ptáci na dlouhých nohách se honili v mírném příboji za potravou a v mokrém písku uvízlo také několik motýlů. Jejich křídla, ač často potrhaná, zdobila monochromní plážovou kompozici jako drahé kameny všité do pláště jezerní víly vystupující z vln.
Zvláštním kontrastem v těchto velebných končinách je množství industriálních staveb, fabrik a komínů vypouštějících páru a kouř.
Dokonce i "naše" pláž, která na jedné straně nabízela nádherná přírodní zákoutí, doslova na straně druhé končila tímto monstrem:
No a tady už jsme na cestě domů. Na večeři jsme zašli do restaurace Klas, o které jsem tu už psala, a dopřáli jsme si pochoutkové pečené kachny (já), překvapivě famózní svíčkové (Nika) a pohledného hovězího guláše, bohužel s masem poněkud náročnějším na žvýkání (Pavel).
