Stopka, dej přednost v jízdě, snížená rychlost a zóna hluchého dítěte. Téhle cedule jsem si všimla cestou z krámu, na kole s plným batohem na zádech. Vzala jsem to tentokrát postranními uličkami místo po hlavní. Silnice lemovaná menšími domky, vzrostlé listnáče, auta zaparkovaná před garážemi a tahle značka.Někde tu bydlí hluché dítě, a nejen že tu bydlí, ale taky si tu hraje, chodí ven s ostatními dětmi nebo s rodiči, a ti si asi dali tu práci požádat místní správu o zvláštní upozornění. Co to přesně znamená pro řidiče, to nevím. Snad jsou opatrnější a vědí, že troubení nepomůže, když to postižené dítě třeba vyběhne za míčem do silnice. Snad jen v duchu poděkují Matce Přírodě nebo pánu Bohu za to, že oni kolem svého domu tuhle značku umísťovat nemusí. Snad se nad tou značkou nezamýšlejí natolik, aby přehlédli stopku o třicet metrů dál a ještě pět minut po tom jim zvonil v uších zvuk klaksonu auta, jež se jim jen sotva vyhnulo.
No comments:
Post a Comment