Thunder and lightning

Když jsem jela minulé pondělí večer za Sari a Tempe do města, pršelo a oblohu ozařovalo víc blesků než na módní přehlídce v Paříži. Než jsem odletěla do Států, někdo se zmínil o tom, jak je všechno na středozápadě veliké - pole, mohutné duby, obloha a na ní majestátné mraky. To je pravda a taky blesky, blesky jsou širší a rozvětvenější, než jaké jsem kdy viděla. Někdy to vypadá, že se několik blesků spojilo a ozdobilo celou noční oblohu jako ostnatý náhrdelník.
Byla jsem už v centru, stěrače dirigovaly dešťový koncert forte a přede mnou se tyčila Sears Tower. A přesně ve chvíli, kdy jsem si pomyslila "jestlipak se blesk taky někdy trefí do anténových tykadel tohoto velikána", příroda odpověděla ano. Útlý, ale silný blesk propojil nebe se zemí jeho prostřednictvím, a několik metrů nad stodesátým patrem se rozsypal roj jisker.

Další bouřkový zážitek je z dnešního rána, kdy mě probudila ohlušující rána (Cimrmanologové si prosím povšimnou použití absolutního rýmu) někdy kolem čtvrté hodiny. Blesk doprovázený rachotem hromu musel uhodit do něčeho hodně, ale hodně blízkého. Vzpoměla jsem si na červnový výstup na Roháče v Západních Tatrách přerušený právě takovou bouřkou, ale vzhledem k tomu, že tentokrát nade mnou bděla střecha s hromosvodem, přitáhla jsem si jen deku víc pod bradu a spala dál.